art

Na tomto místě Vám chceme nabídnout objekty vhodně kombinovatelné s retro - předměty, soudobé výtvarné umění a design.Vše naleznete v našem on-line katalogu v části art.

Nejdřív vám představujeme trojici brněnských malířu

Karel Gregor

....malíř střední generace se zaměřením na figuru. Jeho malby se pohybují na hraně expresionismu a barokních alegorií. Pravidelně vystavuje od roku 1995. Byl členem legendární dnes již rozpadlé skupiny Kolaborac3.

Marie Butula-Cichá

.....figurální malba s nadhledem a humorem u žen neobvyklým.... .....já se snažím pořád o to samé, aby mé obrazy byly něčím divné, divně divné...no a trochu vtipné. Jsou to obrázky, kterýma se bavím a doufám, že můžou pobavit i někoho jiného. Žádné hluboké koncepty..myslím, že jsou tiché...prostě, že je v nich ticho a divné jsou snad taky.....

André

narozen 1978

od roku 1999  beru malbu vážně a začínám vystavovat.

do houpacího křesla mého zájmu se posadil člověk, kterého už nepustím z oka; člověk výher a proher, člověk na obou stranách - lovec & oběť, muž & žena...

zajímá mě dynamická malba; zkreslení jako často jediný adekvátní způsob zachycení reality; zajímá mě přímý přenos; zajímá mě malba, která reprezentuje sama sebe; která jediná může současně zastupovat námět…

…Proč hledat normu, když stromy, co rostou na skalách nakřivo a polovinu větví mají zlomených, se nám intuitivně libí víc, než ty… s dokonalými listy a rovnými větvemi? Ty maximálně přežijí v atlasu a ne v reálném světě. Ty přežijí ve tmě na stránkách, ale jen to, co je obráceno k slunci, vrhá stín. Jen to, co jde z hloubky a je archetypální a intuitivní, nespekulující a nespekulativní, je schopno nás udeřit tam, kde ještě cítíme; dokáže vyjít na povrch a být prosté, geniální, nešlechtěné… Malba není loď, je to hladina – hranice mezi světy, které nejsou odděleny. Přirozeně obsahuje celou škálu emocí, která je naší přirozenou výbavou. Malování je nesourodá skupina jevů, které se navzájem ovlivňují a doplňují, jako cesta od věty slyšené před týdny, s nádechem modři zdi u zubaře a vůní pivoněk za bouřky. Pro mne asi jediná, nechtěná, možnost zastavení času. Teorie relativity tady nefunguje. Jako syntéza všeho. Jako to, co se nevleze do vět – stačí chtít a chtít nestačí. Jako něco, co se dá ukázat, ale nejde vidět. Jako něco, co vidět je, ale nelze ukázat. Někdo natírá klec zvenku, někdo zevnitř. A někdo přepiluje klíčem mříže, kterým byly zavřené. Má trochu času nazbyt. Obraz je svět. Rozhodně to ale není obraz světa. Je to místo, čas a způsob, jak najít to, co člověk nikdy neztratil. Není to docházka k lékaři. Je to metabolismus léku. Vím jasně, co dělám, ale naštěstí to nevím přesně. Jako zrcadlo, se seškrábanou reflexní vrstvou – jestli jste hledali to, co nejde najít, tak jste to právě našli. Jsem pračka. Můj obraz je voda z pračky…asi.

     23 samostatných výstav
     33 skupinových výstav
     2009 residenční pobyt v New Yorku